Brummelův dům

zveřejněno: 28.08.2020

Brummelův dům v Plzni patří mezi stavby s architektonicky bohatým interiérem. Autorem tohoto projektu je architekt Adolf Loos a jedná se o nejrozsáhlejší ukázku jeho práce v Plzni, kde několik let působil. Loosovy interiéry jsou nejen vysoce ceněny odborníky, ale jsou také označovány za turistickou atrakci a návštěvníky ze zahraničí skutečně přitahují.

Dům patří mezi stavby puristické. Purismus je umělecký směr první poloviny 20. století, který se snaží oprostit stavbu od dekoru a uplatnit především funkci. Nejde však jen o formální očistu fasády, ale také o hledání čistých kompozičních forem. Obvykle jsou tedy volena základní geometrická tělesa jako je kvádr, hranol a válec. Z českých staveb bychom do purismu mohli zařadit Krematorium v Nymburce od Bedřicha Feuersteina, Vančurovo vilu ve Zbraslavi či Veletržní palác od Josefa Fuchse a Oldřicha Tyla.

K projektu si Adolf Loos přizval architekta Karla Lhotu. Společně dům rozšířili nástavbou garáží, kterou v roce 1912 nechal vybudovat Vilém Liebstein. Nástavba měla mít puristicky hladkou fasádu, což se nezdálo stavebnímu úřadu a nařídil strhnout neorenesanční dekor a průčelí stylisticky sjednotit. 

 

Jednopatrová starší část domu tak získala nové tvary, například velkorysý vstup do domu, nad nímž z průčelí vystupuje balkon ve tvaru podélného kvádru. Pás oken v prvním patře je zapuštěn do nové fasády a zdůrazněn tmavším tónem.

Sedlová střecha původní stavby je zakryta pomocí vysoké atiky zakončené římsou, tak aby odpovídala ploché střeše. Ta se do ulice obrací hladkou fasádou s trojdílným oknem v prvním patře a dvěma dvojdílnými okny v patře druhém. Ve dvorním traktu z objemu domu vystupuje mohutný balkon s jednoduchým plošným zastřešením a okno do ložnice. I zde je vsazeno na estetický účinek prázdné plochy, tak oblíbený u puristů.

 

Nejvýznamnější částí je však interiér celého domu, kde své jedinečné umění uplatňuje Loos už ve vstupní hale. Té dominuje dvouramenné schodiště, jehož architektonické řešení kopíruje schodiště Goethova klasicistního domu od architekta Caspara Helmershausena v německém Výmaru. Bílá barva nátěru zábradlí schodiště i omítek je doplněna tmavozelenou tapetou kontrastující s červeným kobercem. Vstup do dalších prostor vede přes úzkou předsíň obloženou voskovaným dubovým dřevem a tmavozelenými tapetami. 

Napravo od předsíně je umístěna ložnice manželů a koupelna. V prostoru ložnice Loos využívá pomocí různé výšky stropu definování jednotlivých funkcí prostoru – na nejvyšší vstupní část s vestavěnými skříněmi navazuje nižší část garderoby a toaletního stolku a ještě nižší alkovna s manželskou postelí. Dřevěné prvky jsou zde z třešňového dřeva a koberec na parketách je v odstínu zeleném.

Nalevo od předsíně jsou situovány reprezentační prostory bytu s obývacím pokojem a jídelnou. Prostor obývacího pokoje dodnes ovládá mimořádně rozměrná kopie provensálského renesančního krbu, vymykající se měřítku místnosti. Pod okno naproti krbu byla navržena vestavěná pohovka s květinovým dekorem a volný sedací nábytek. V pokoji, obloženém tmavým voskovaným dubem, je uplatněn princip osové souměrnosti, když proti vstupu je umístěna prosklená skříň.

Pro jídelnu je naopak zvolen světlý obklad z kanadského topolu, doplněný zelenou tapetou, plstí na podlaze pokrytou orientálními koberci a žlutými hedvábnými záclonami. Na ose místnosti je nacházejí dva volné pilíře, které rozdělují místnost na přípravu jídla a samotnou jídelnu. Prostoru dominuje velká nástěnná malba od Roberta Aignera. Dveře mezi příborníky vedou do salonu Hedviky Liebsteinové.

Tuto místnost Loos rozděluje pomocí nízké zídky s krbem se zabudovaným plynovým topením. Dřevěný obklad celého pokoje je opatřen výrazným žlutým a modrým nátěrem a v horní části místnosti doplněn širokým pruhem papírové tapety s pestrým geometrickým vzorem.

Posledním pokojem je ložnice paní Hedviky orientovaná do ulice. Je obložena javorovým dřevem, nad nímž se nachází pás zelené tapety. Lůžko je umístěno na osu ke vstupu do salonu a je potaženo tmavohnědým plyšem. Veškerý nábytek je navržen pro dámu. Jedná se například o vestavěné šperkovnice či toaletní stolky se zabudovanými zrcadly. V severní stěně je ukryt vstup do koupelny, průchozí dále do kuchyně.

Veškeré Loosovy interiéry nesou podobné znaky. Jedná se především o použití dřeva, tapet a kontrastních barev. V Plzni bychom dnes našli několik veřejně přístupných bytů, které prošly přeměnou dle návrhů Adolfa Loose. Většinou se jde o byty po židovském obyvatelstvu. Jedná se například o Semlerovu rezidenci na Klatovské ulici nebo o byty Krausových a Voglových. Jeho stavby nalezneme i ve světě. Jako jedna z nejvýznamnějších je považována Villa Karma ve Švýcarsku.

Brummelův dům v Plzni patří mezi největší úspěchy jeho kariéry. Stal se důležitou puristickou památkou České republiky. Je symbolem moderní architektury. Velký zájem dnes budí z důvodu jeho otevření veřejnosti.

 

Napište nám a třeba další skvost bude Váš

 

Vaše Kateřina Štampachová

Hlavní architekt AAA Projekt